Letní sport bez zbytečných úrazů: šest častých chyb

Teplé dny táhnou Čechy za venkovním sportem. Rizika si však příliš neuvědomují. O to víc se pak lékařské ordinace plní typickými úrazy spojenými s létem.

Na špici popularity outdoorových aktivit se v tuzemsku dlouhodobě drží pěší turistika, cyklistika, vodáctví, přibývá aktivních běžců a in-line bruslařů. Z kolektivních sportů vede rekreační fotbálek, nohejbal a plážový volejbal. „Prázdniny jsou dobou, kdy se k pohybu přiměje téměř každý. Ovšem právě u rekreačních sportovců, kteří zbytek roku převážně prosedí, bývá riziko zranění největší. Někdy jde o špatnou náhodu, ovšem nadpoloviční většina úrazů vzniká z nedbalosti a přeceňování svých sil. Velmi často řešíme zlomeniny zápěstních kůstek nebo výrony kotníků, přibývá ale i úrazů z trvalého přetěžování měkkých tkání, a to hlavně u sezónních běžců. Klasickým zraněním cyklistů a in-line bruslařů je zlomenina vřetenní či klíční kosti po tvrdém pádu, v týmových kontaktních sportech převládá poškození kolenních nebo ramenních kloubů. Přes veškerá varování se bohužel mezi nejčastější letní zranění řadí i úrazy hlavy a páteře po skocích do neznámé vody. Novodobým fenoménem jsou u dětí komplikované zlomeniny z trampolín. Obecně roste v létě počet ošklivých odřenin a řezných, špatně se hojících, hnisajících ran,“ vyjmenovala Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Typická letní zranění:

• úrazy hlavy a páteře (skákání do neznámé vody) • zlomeniny lokte, nohy, poškození kolenních kloubů (kontaktní sporty) • zlomenina zápěstí, klíční kosti, zápěstí nebo luxace ramenního kloubu (cyklistika, in-line brusle) • vyvrtnutý kotník (vysokohorská turistika) • pohmožděná krční páteř, komplikované zlomeniny rukou a nohou (trampolíny)

Češi se podle fyzioterapeutů dopouštějí stále stejných chyb, které riziko zranění zvyšují. Jaké to jsou?

1. PŘEHLÍŽENÍ ÚNAVY

Nikdo by neměl podceňovat únavu, která způsobuje horší koordinaci. Špatný odhad zátěže je klasickou chybou dovolenkových turistů, kteří si na konci celodenního výletu při špatném došlapu vyvrtnou kotník nebo podvrtnou koleno. „Pokud se během pohybu nebo následující den člověk necítí dobře, měl by dopřát tělu větší odpočinek. Po náročném výletu uvolní namožené svaly sauna, vířivka, masáž nebo i použití různých prohřívacích nebo ochlazujících mastí,“ uvedla Iva Bílková.

Doporučení: Na delší výlety jsou vhodné trekingové nebo nordic walking hole. V terénu je ocení především lidé s poruchou rovnováhy a starší ročníky. „Hole pomáhají zlepšit stabilitu a v kritických momentech mohou zabránit pádu a úrazu. Vhodné jsou také pro osoby s vyšší nadváhou nebo větším zatížením, a to i při chůzi po rovině, protože váha se rozloží z nohou i na horní končetiny. Téměř všem turistům pak hole ulehčí při sestupu, kdy trpí zvlášť kolenní klouby,“ doplnila Iva Bílková.

2. EXTRÉMNÍ VÝKONY A ALKOHOL

3. PŘEPLNĚNÉ TRAMPOLÍNY

V posledních letech se staly hitem soukromých zahrad, restaurací i veřejných míst trampolíny. Před těmi velkými pro více osob však odborníci varují. „Trampolíny a skákací hrady na různých společenských akcích nebo v arénách bývají přeplněné rozdováděnými dětmi, které do sebe vzájemně vráží a zkouší salta, aniž by je měly natrénovaná. Zábava pak nezřídka končí zlomeninou pažní kosti, vřetenní kosti a loketní kosti v blízkosti loketního kloubu nebo pohmožděním krční páteře,“ podotklaIva Bílková.

Doporučení: Skákání obecně pomáhá zpevnit střed těla, ideálně by však dítě mělo na trampolíně skákat samo, aby se zamezilo nechtěným odmrštěním nebo střetům, ze kterých bývají úrazy nejhorší. „Neumí-li dítě skákat po jedné noze panáka a v běhu či při lezení na prolézačkách působí nemotorně, není na trampolínu ještě zralé – ve skoku nezvládne zatnout správné svaly, zpevnit tělo, a když ho trampolína vymrští, chybí mu koordinace v letu a hrozí pád na rameno nebo krční páteř,“ shrnula fyzioterapeutka.

4. ZANEDBÁNÍ OCHRANNÉ VÝBAVY

Úrazy cyklistů patří v letních měsících k těm nejčastějším. „Typické jsou pro cyklisty zlomeniny klíční kosti, zápěstí nebo subluxace a luxace ramenního kloubu. Běžné jsou také tzv. silniční lišeje a co je mnohem horší – úrazy hlavy. Bohužel, ve většině případů kvůli jízdě bez helmy. Tato ochranná pomůcka je ze zákona povinná na silnicích i mimo ně pouze pro děti a dospívající do 18 let, a tak ji řada dospělých stále pomíjí. Podobné je to na elektrokoloběžkách, přičemž sledujeme, že počty zranění z těchto dopravních prostředků rostou,“ poukázala Iva Bílková. Cyklisty také ohrožují bolesti krční a bederní páteře, zejména při nesprávném nastavení kola, kdy se přetěžuje daný segment.

Doporučení: Během cyklovýletu se vyplatí občasná protažení – při zastávkách si zakroužit kotníky, rameny i celými pažemi a protáhnout zadní strany stehen (vstoje či vleže na zádech přitažením kolene k břichu). „Při jízdě cyklisté často křečovitě zatínají ruce nehnutě na jednom místě řídítek. Je proto žádoucí předejít zánětům šlach a poruchám nervů občasným uvolněním a protřepáním ruky a obměňovat způsoby držení řídítek,“ poradila fyzioterapeutka.

5. SPORTOVÁNÍ BEZ PROTAŽENÍ

Protažení celého těla, nejenom nohou nebo paží, je stejně důležité před výkonem i po něm. „Na začátku se musí sval prohřát, protáhnout, aby při zátěži nedošlo k mikrotrhlinám ve svalu a šlaše, po sportování se uvolněním svalů zvýší odvod odpadních látek, aby mohl sval rychleji zregenerovat,“ vysvětlila Iva Bílková.

Doporučení: Před sportovní aktivitou nastartuje metabolismus rychlá chůze, tří- až pětiminutové skákání na místě nebo mírný poklus. Finální protahování by mělo být spíš statické, méně intenzivní, zato s delší výdrží v jednotlivých polohách.

6. NEDOSTATEČNÝ PITNÝ REŽIM

V horku a při námaze je důležité pít pravidelně, zátěž přizpůsobit teplotě a vyhnout se intenzivní aktivitě v nejteplejší části dne. Potřeba tekutin je individuální; lidé s omezením příjmu tekutin kvůli onemocnění srdce nebo ledvin se mají řídit doporučením lékaře.

Doporučení: V tropických dnech odborníci doporučují snížit sportovní výkony, případně je časovat do ranních či večerních hodin. Lidé by měli volit aktivity, které jsou méně namáhavé pro kardiovaskulární systém. „Zásadní je dostatek vody a příjem elektrolytů (minerálů, hlavně Na, K, Ca) a vitamínů. Pokud člověk cítí slabost, závrať, nevolnost nebo horečku, měl by okamžitě zastavit, doplnit tekutiny a pokusit se tělo ochladit proudem vzduchu nebo studenými obklady,“ řekla Iva Bílková.