Aneurysma je místní rozšíření tepny vzniklé oslabením její stěny. Často dlouho nepůsobí potíže, při rychlém zvětšování nebo prasknutí však může vyvolat život ohrožující krvácení. Nejčastěji se mluví o aneurysmatu břišní aorty, obdobný problém ale může vzniknout i v hrudní aortě, mozkových či jiných tepnách.
Stručně řečeno
- Aneurysma může růst bez příznaků a někdy se zjistí náhodně nebo při cíleném ultrazvukovém vyšetření.
- Riziko zvyšuje zejména kouření, vyšší věk, mužské pohlaví, vysoký tlak a výskyt aneurysmatu v rodině.
- Náhlá silná bolest hrudi, zad nebo břicha, kolaps či známky šoku vyžadují okamžitou záchrannou službu.
Co se děje v aortě
Aorta je hlavní tepna vedoucí krev ze srdce. Pokud část její stěny zeslábne, může se céva postupně rozšiřovat. Samotné aneurysma není totéž co disekce: při disekci vznikne trhlina ve vnitřní vrstvě a krev proniká mezi vrstvy stěny cévy. Oba stavy potřebují odborné sledování a při akutních příznacích okamžitou léčbu.
Kdo má vyšší riziko
Nejsilnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem aneurysmatu břišní aorty je kouření. Význam mají také věk, mužské pohlaví, vysoký krevní tlak, ateroskleróza a první příbuzný s aneurysmatem. Některá aneurysmata souvisejí s vrozenými poruchami pojiva nebo zánětlivými onemocněními.
Jaké mohou být příznaky
Menší aneurysma nemusí bolet. Zvětšující se výduť může způsobovat stálou hlubokou bolest břicha, boku, hrudi nebo zad, podle svého umístění. Náhlá velmi silná bolest, slabost, studený pot, rychlý tep, dušnost, závratě nebo bezvědomí mohou signalizovat prasknutí či disekci.
Jak se aneurysma zjišťuje
Aneurysma břišní aorty lze zachytit ultrazvukem, který je neinvazivní a obvykle trvá jen několik minut. Hrudní aortu nebo složitější nález lékaři hodnotí také pomocí CT, magnetické rezonance či echokardiografie. Vyšetření se volí podle příznaků, rizika a konkrétní části cévy.
Komu se nabízí screening
Doporučení se v jednotlivých zemích liší. USPSTF doporučuje jednorázový ultrazvuk mužům ve věku 65 až 75 let, kteří někdy kouřili, a individuální rozhodnutí u mužů stejného věku, kteří nekouřili. U žen je poměr přínosů a rizik odlišný a plošný screening se běžně nedoporučuje. V Česku proto svůj osobní přínos vyšetření proberte s praktickým lékařem, zvlášť při kouření nebo rodinném výskytu.
Léčba a sledování
Postup závisí na umístění, velikosti, rychlosti růstu, příznacích a celkovém stavu. Menší stabilní aneurysma se může pravidelně kontrolovat, zatímco větší nebo rychle rostoucí nález může vyžadovat otevřenou operaci či endovaskulární výkon. Kouření je vhodné ukončit a krevní tlak i cholesterol léčit podle doporučení lékaře.
Nejčastější otázky
Je aneurysma vždy cítit jako pulzování v břiše?
Ne. Mnoho aneurysmat nemá žádné příznaky a pohmat ani vlastní pozorování diagnózu nepotvrdí.
Může aneurysma vzniknout jen na aortě?
Ne. Aneurysmata se mohou objevit také v mozkových, podkolenních a dalších tepnách.
Znamená nález automaticky operaci?
Ne. Menší stabilní nálezy se často sledují. Rozhodnutí závisí na velikosti, růstu, příznacích a operačním riziku.
Lze riziko snížit?
Význam má nekouřit, léčit vysoký tlak a cholesterol, pravidelně se hýbat a chodit na doporučené kontroly. Genetické riziko tím ale nelze odstranit.
Doporučení na závěr
Máte-li za sebou kouření, blízkého příbuzného s aneurysmatem nebo jiné cévní rizikové faktory, zeptejte se praktického lékaře, zda je pro vás vhodný ultrazvuk. Při náhlé silné bolesti a známkách kolapsu nečekejte a volejte 155.
