Jak nám prospívají vitamíny a minerály v doplňcích stravy

Doplňky stravy nám pomáhají při nedostatku důležitých minerálů a vitamínů v našem těle. Jaká je ovšem jejich správná denní potřeba? Kdy máme brát určitého vitamínu více a co hrozí, když se určitým ...

Doplňky stravy nám pomáhají při nedostatku důležitých minerálů a vitamínů v našem těle. Jaká je ovšem jejich správná denní potřeba? Kdy máme brát určitého vitamínu více a co hrozí, když se určitým vitamínem předávkujeme. V jedné německé studii, která byla provedena vědci v Helmholtzově centru v Mnichově, se dospělo k tomu, že například starší lidé v Německu sahají po doplňcích stravy někdy až příliš často. Co se týká hořčíku a vitamínu E užívají mnohdy dokonce větší denní dávku než je doporučená. Je takové zvýšené doplňování živin problém? V kterých případech ano?

[caption id="attachment_4694" align="alignright" width="208"] Při užívání vitamínů a minerálů bychom měli dbát na doporučenou denní dávku, která se označuje také jako referenční výživová hodnota.[/caption]

Zvýšený příjem vitamínů a minerálů často žádný benefit nepřináší. Ve vodě rozpustné vitamíny jako je vitamín C tělo ve vysokých dávkách neukládá a přebytek vyloučí. V tucích rozpustné vitamíny, jako jsou vitamíny A, D, E, K se mohou v těle hromadit, když jsou podávány v přebytku. Například zvýšené dávky hořčíku mohou škodit pacientům, kteří mají nemocné ledviny nebo mohou vyvolat průjem.

Denní doporučené dávky, referenční výživové hodnoty

Proto je důležité přijímat vitamíny a minerály v potravě, tedy i v doplňcích stravy s ohledem na doporučenou denní dávku. Na krabičkách balení doplňků stravy najdete, jaké množství dané látky se nachází v jedné tabletě nebo kapsli nebo obsahu prášku. Jsou to množství v µg nebo mg. Výrobce musí sám uvádět, jaké procento denní doporučené dávky daného vitamínu nebo minerálu obsahuje 1 tableta jeho přípravku. Dříve se uváděla DDD, což znamená denní doporučená dávka. Nyní se podle legislativy Evropské unie přešlo k výrazu RVH, neboli referenční výživové hodnotě. Například si můžete přečíst, že určitý přípravek obsahuje v 1 tabletě 60 mg vitamínu C, což je 50 % jeho RVH. Referenční výživové hodnoty jednotlivých minerálů a vitamínů jsou určeny nařízením EU č. 1169/2011 přímo v Příloze XIII. Nečekejte, že byste někde mohly najít denní doporučené dávky různých bylin. Ty neexistují. Vlastně by ani neměly smysl.

Reklama

Kteří lidé jsou ohroženi nedostatkem vitamínů?

To závisí na stravovacích zvycích a životním stylu každého z nás. Kdo například pobývá velmi zřídka venku, riskuje, že jeho tělo vytvoří dostatek vitamínu D. Také pacienti, kteří se léčí na některé nemoci, trpí často nedostatkem vitamínů. Příjem některých léků může vést také k některým hypovitaminózám, tedy nedostatkům vitamínů v těle.

Jak tedy zjistíme, že se našemu tělu nedostává dostatek určitého vitamínu nebo minerální látky?

Pro postižené je to většinou těžké vyhodnotit, možné potíže s tím související jsou často nespecifické. Tak například nedostatek železa se projevuje tím, že se cítíme malátní a unavení. Ovšem tento příznak může vznikat také ze spousty jiných příčin. Vhodným partnerem pro tuto diskusi je lékař nebo lékárník. Při pátrání po nedostatku některých živin se ptají po našich stravovacích zvyklostech nebo s námi vedou nějaký stravovací protokol, dotazník, díky kterému se nám podaří zjistit příčinu našich potíží. Z takového protokolu lze relativně snadno rozpoznat, kdo se stravuje jednostranně, nemá pestrou stravu a tak dále.

…ještě pár slov k předávkování vitamíny

Vitamíny působí jako katalyzátory biochemických dějů v našem těle. Každý vitamín má svoji nezastupitelnou funkci a nelze ho nahradit žádnou jinou látkou. Proto musíme vitamíny přijímat z potravy. Nejjednodušší dělení vitamínů je z pohledu jejich rozpustnosti. Vitamíny rozpustné v tucích jsou A, D, E a K. Tyto vitamíny se ukládají v tkáních. Reálně u nich tedy hrozí předávkování. Na rozdíl od vitamínů rozpustných ve vodě, což jsou všechny ostatní vitamíny. Jejich nadbytek přijatý v potravě se bez problémů vyloučí močí.

[caption id="attachment_14750" align="alignright" width="300"] Každý vitamín má svoji nezastupitelnou funkci a nelze ho nahradit žádnou jinou látkou[/caption]

Předávkování vitamínu A při dlouhodobém podávání se projevuje nechutenstvím, neprospíváním, svěděním kůže. Nemocní mívají záněty ústních koutků, olupuje se jim kůže dlaní a chodidel, bývají dráždiví.

Předávkování vitamínu D je způsobené dávkami 20–40 000 IU po několik týdnů. Klinické příznaky spočívají v manifestaci zvýšené hladiny vápníku v krvi: únava, nechutenství, zácpa, bolesti hlavy, pocit na zvracení, zvracení, zvýšené močení, zvýšený pocit žízně vedoucí k postupnému odvodnění organismu.

O předávkování vitamínu E nejsou v odborné literatuře dostupná žádná data.

Předávkování vitamínem K může vést u novorozenců k rozvoji žloutenky a zvýšené hladině bilirubinu v krvi. Všeobecně je zvýšena tendence k tvorbě krevních sraženin.