Na podvýživu u seniorů se často nemyslí

Hlad není v dnešní Evropě naštěstí žádným nebezpečím. V nejhorším případě představuje strašlivou zkušenost během neúrodných časů po světové válce. Přesto se stává podvýživa nebo nedostatečná ... Hlad není v dnešní Evropě naštěstí žádným nebezpečím. V nejhorším případě představuje strašlivou zkušenost během neúrodných časů po světové válce. Přesto se stává podvýživa nebo nedostatečná výživa rizikem zvláště u starších lidí. Při podvýživě je kosterní svalovina nahrazována tukovou tkání. Hmotnost těla tak nemusí klesat, naopak může dojít k jejímu vzestupu. Až 60 % seniorů může trpět podvýživou, která tak bývá většinou maskována. K tomu se připojuje často nedostatek vitamínů, stopových prvků a dalších důležitých nutričních substrátů.

Nutriční doplňky a rehabilitace vedou ke zlepšení soběstačnosti

Každé akutní a chronické onemocnění je doprovázeno zánětlivou reakcí. Při ní jsou bílkoviny – stavební elementy kosterní svaloviny - spotřebovány pro tvorbu buněčných elementů, které rozvíjejí nespecifickou obranyschopnost organismu a vedou k regeneraci tkání. To je samozřejmě pozitivní reakce lidského organismu. Přitom dochází k úbytku kosterní svaloviny. Její odbourávání je navíc podpořeno imobilitou a klidem na lůžku. Celková rekonvalescence starších nemocných je tak delší. Zánět je často navíc doprovázen sníženým pocitem chuti. Senioři se stravují méně a jídlo pro ně může být nucenou povinností. Podvýživa se tak může manifestovat v těžší formě. Bylo prokázáno na mnoha klinických pracovištích, že podávání nutričních doplňků a aktivní přístup k rehabilitaci přispěl ke zkrácení rekonvalescence a dřívějšímu se zapojení do aktivního života. Ke zlepšení soběstačnosti došlo za 3 až 6 měsíců po propouštění z hospitalizace. Podvýživa je často u seniorů přehlédnuta kvůli jednostrannému zaměření se pouze na hlavní onemocnění. V případě úbytku svalové hmoty je proto důležitá častá rehabilitace, tělesný pohyby a podání bohaté a vyvážené stravy. Vedle mnohočetných důvodů jsou zde dále důvody psychologické, které vedou k podvýživě seniorů. Tělesné změny ve stáří s sebou přinášejí i změnu v potřebě živin. Ve stáří dochází k poklesu bazálního metabolismu. Klesá množství energie, které tělo spotřebuje pro fungování svých orgánů.  Pro srovnání: pětasedmdesátiletý senior spotřebuje v klidovém režimu o 20% méně než pětadvacetiletý mladík. U žen je rozdíl menší a představuje asi 15 procent. Můžeme namítnout, že nižší příjem potravy u seniorů je tedy v pořádku, jelikož spotřebují podstatně méně energie než v mládí. Problémem však zůstává skutečnost, že lidské tělo potřebuje i v starším věku vitamíny a minerály, a to v nezmenšené míře. Suma sumárum vzato: Starší lidé musejí při svém stravování dbát na dostatečný přísun životně důležitých živin, jinak je jejich výživa nedostatečná.

Co doporučit?

K hodnotným potravinám patří zelenina, ovoce, celozrnný chléb, obiloviny, mléko s nízkým obsahem tuku a mléčné produkty. Brambory, rýže a nudle lze rovněž doporučit. Pozor však na omáčky, které mohou patřit ke kalorickým bombám.