Proč je půst zdravý?
Vojenskému lékaři Otto Buchingerovi bylo 40 let, když se kvůli zranění během první světové války v roce 1917 téměř nemohl hýbat. Byl odkázán na hole, každý pohyb byl bolestivý. Trpěl těžkým revmatismem. Buchinger se rozhodl pro radikální léčbu, a tou je přísný půst. Po 19 dnech půstu je evidentně hubený. Může však hýbat všemi klouby zase jako mladý muž. V té době se tenkrát vydalo za Buchingerem spousta lidí na pouť. Jeho pracoviště bylo nazýváno léčebná postní klinika se sídlem ve Witzenhausenu v Hesensku.
Lačnění má pozitivní vliv na zdraví
Byla Buchingerova léčebná kúra pouze náhoda? Pravdou je, že tato metoda na rozdíl od ostatních alternativních léčebných metod přežila. Dodnes patří vedle metody F. X. Mayra a přerušovaného půstu k nejoblíbenějším způsobům, jak se dočasně obejít bez jídla. Přenesme se do současnosti. V roce 2019 bylo slovo půst trendy. Zastínily ho jen obavy z všudypřítomného koronaviru. V USA se slovo půst stalo dokonce nejčastěji vyhledávaným výrazem na Googlu v oblasti zdraví. Stalo se jakýmsi symbolem v boji s nadbytečnými kily. Současně tento trend získával oporu i ve vědeckých poznatcích.
Největší světová studie zkoumající vliv lačnění na lidský organismus
Současné výzkumy naznačují, že zkušenost průkopníka Buchingera s půstem není ojedinělá. Některé další studie prokazují, že abstinence od jídla může udělat víc, než jen zbavit se pár kil. Vědci došli k závěru, že pozitivní účinky má půst nejen na revmatismus, ale také u dalších chronických bolestí a zánětů, migrén a roztroušené sklerózy.
Ve velké studii pod vedením švýcarské lékařky, odbornici na lačnění, Francoise Wilhelmi de Toledo, bylo shromážděno mnoho dat od více než 1400 postujících lidí, kteří drželi půst v rozmezí 4 až 21 dní. V 84 procentech se výrazně zlepšily vážné zdravotní problémy jako záněty kloubů, cukrovka 2. typu, steatóza jater, vysoký krevní tlak a vyčerpání. Jak je ovšem možné, že hladovění může léčit?
Co se děje s naším tělem při lačnění?
Mozek. Stimuluje se tvroba nových mozkových spojů.
Dýchací soustava. Je vydechována kyselá látka aceton. Pozná se to podle ovocně kyselého zápachu
Srdce. Klesá krevní puls a tlak
Krev. Klesá hladina cholesterolu a inzulínu
Žaludek. Scvrkává se a proto má člověk po půstu rychlejší pocit nasycení
Tenké střevo. Relaxuje. Přitom se odlučují odumřelé buňky a patogenní střevní bakterie nadále. Zvyšuje se diverzita probiotických zdravých střevních bakterií v mikrobiomu.
Serotonin - "hormon dobré nálady". Mezi nervovými buňkami se zvýšeně uvolňuje neurotransmiter serotonin. Je pojmenován hormon dobré nálady. Opravdu to zlepšuje náladu.
Játra. V játech se štěpí zásobní cukr glykogen. Mastné kyseliny se pak přeměňují na ketolátky jako alternativní zdroj energie
Slinivka břišní si odpočine, protože vyrábí méně inzulínu.
Receptory pro inzulín regulující hladinu cukru v krvi reagují po půstu na inzulín opět citlivěji.
Tukové buňky. Během půstu tělo odbourává více tělesného tuku. Odbourává se především škodlivý tuk na břiše.
Zánět. Tělo produkuje méně prozánětlivých látek. Přitom dochází ke zmírnění akutních zánětů např. kloubů a svalů.
Comments
Leave your comment