Ptačí vejce jako zázrak přírody

Na velikonoce malujeme slepičí vejce. Ale svět ptačích vajec hraje mnoha barvami a rozlišnými tvary. Celosvětově poznáme asi 8000 druhů ptačích vajec. Jejich zbarvení slouží často jako obrana a maskování před nepřáteli. Vzorů a zabarvení ptačích vajec je tolik, že si to možná při barvení velikonočních vajec a zdobení kraslic, nedokážeme představit.

Kolik najdete na světě ptačích vajec?

Přírodovědci identifikují v současnosti asi 12000 ptačích druhů, z toho asi 8000, u kterých dochází k hnízdění a kladení vajec. U ptáků v tropickém deštném pralese, kteří sedí na vejcích v nejvyšších korunách stromů, není šance, že byste hnízdo s vejci objevili. Pokud se chcete ptáky obklopit, navštivte například světový ptačí park v německém Walsrode, kde můžete objevovat asi 4 200 ptáků 675 různých druhů z téměř všech kontinentů, klimatických pásem a rozličných biotopů. Vedle oologických sbírek Národního muzea a Moravského zemského muzea vlastní zřejmě nejrozsáhlejší sbírku ptačích vajec v České republice Muzeum Komenského v Přerově. Tato sbírka obsahuje 12 600 vajec 465 druhů ptáků. Uměle vysazována jsou dnes vejce pelikánů, tučnáků Humboldtových nebo třeba perliček.

Vejce hrají různými barvami

V chladných regionech naleznete vejce tmavého zabarvení, která jsou nahřívána sluncem. V horkých oblastech jsou vejce naproti tomu světlá, aby se nezahřála a tak nedošlo k jejich denaturaci neboli ztrátě přirozené struktury. Zvláště intenzívní zelené a modré tóny signalizují samcům, že vejce vyseděla velmi zdravá samička a tak se vyplatí investovat do dalších mláďat i do budoucna. Barevné odstíny a flíčky slouží často maskování. Vejce kulíka říčního vypadají jako oblázky. U racků a rybáků existují dokonce individuální značení vajec, aby šlo vlastní vejce v obrovské kolonii líhní znovu nalézt.

Lepší použít než vyhodit. Jak neplýtvat jídlem?

Proč je lepší kupovat sýr v jednom kuse místo plátků? Proč netřepat jogurtem, když chceme zjistit, zda je ještě poživatelný?

Číst více

Nejmenší a největší vejce světa

Nejmenší vejce pochází od 1,6 gramů vážícího kolibříka, vzácného druhu kolibříka z Kuby. Vejce má velikost hrášku. Neskutečné je vlastně to, že se jedná o obratlovce, který má vlastní srdeční rytmus. Kolibří vejce se tak podobají bonbónů TicTac. Historicky největší vejce se objevilo údajně v 17. století a pocházelo od madagaskarského pštrosa, obřího nelétavého ptáka zvaného Aepyornis maximus, do nedávna pokládaného za největšího ptáka všech dob. Vejce měla asi 35 cm na délku a obsah asi 10 litrů, což představovalo zhruba 160 slepičích vajec. Skořápka svou tloušťkou i váhou připomínala porcelán čajového šálku. S tak obří snůškou by člověk mohl po několik týdnů uživit jednu celou vesnici. Největší vejce v Čechách snesla v lednu 2005 slepice Věry Ouškové ze Strunkovic nad Volyňkou na Strakonicku. Měřilo na výšku téměř 9 cm, vážilo 210 g a jeho obvod byl 21 cm. Chovatelce se nikdy nepodařilo identifikovat slepci - rekordmanku, která tvořila součást sedmnáctihlavého hejna.

A ještě jedna zajímavost. Proč snáší sovy kulatá vejce?

Kulaté vejce je stabilnější, snadněji se kutálí než oválné nebo eliptické vejce. To je důvod, proč mnoho vajíček ležících na skalnatých výběžcích má eliptický tvar. Sovy snášejí vejce do otvoru ve stromu. Odtud se vejce neodkutálejí. Vejce tažných ptáků jsou obecně protáhlejší, jelikož pták, který hodně nalétá, nemá v pánvi mnoho místa. U velkých nelétavých ptáků to nehraje roli. Mohou mít i kulatá vejce. Takže co bylo dříve? Vejce nebo slepice?      

Autor: -jpo-
Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů
info@penzista.net