Fakultní nemocnice Ostrava začala v roce 2025 používat kryoablaci neboli kryoneurolýzu u vybraných pacientů s chronickou bolestí. Miniinvazivní výkon pomocí velmi nízké teploty dočasně omezí přenos bolestivých signálů cíleným nervem. O vhodnosti zákroku musí rozhodnout specialista po vyšetření příčiny bolesti a předchozí léčby.
Stručně řečeno
- Kryoablace chladem dočasně přeruší vedení bolesti vybraným nervem.
- Využívá se jen u vhodně zvolených pacientů, zpravidla když běžná léčba nepřinesla dostatečnou úlevu.
- Výkon je miniinvazivní, ale stejně jako jiné zákroky má rizika a není vhodný pro každý nerv ani typ bolesti.
- Úleva nebývá trvalá; nerv se může postupně obnovit a potíže se mohou vrátit.
- Chronickou nebo nově vzniklou silnou bolest je potřeba nejprve odborně vyšetřit.
Jak kryoablace bolesti funguje
Lékař zavede ke konkrétnímu nervu tenkou kryosondu. Její hrot se ochladí a vytvoří v cílovém místě malou zónu mrazu, která dočasně naruší schopnost nervu přenášet bolestivý signál. Cílem není ochladit celé bolestivé místo ani léčit doma ledem, ale přesně zasáhnout nerv určený odborným vyšetřením.
FN Ostrava uvádí, že její přístroj využívá oxid uhličitý nebo oxid dusný a zákrok provádí ambulantně Centrum pro léčbu bolesti KARIM. Technika není vhodná pro nervy zajišťující důležité motorické funkce.
Komu může být zákrok nabídnut
Podle FN Ostrava může být metoda zvažována například u některých chronických bolestí kolene, zad či hlavy, neuropatické bolesti nebo fantomové bolesti, pokud fyzioterapie či léky nepřinesly dostatečný účinek. Samotná přítomnost bolesti však k indikaci nestačí.
Před výkonem je nutné určit zdroj obtíží, zhodnotit celkový zdravotní stav, užívané léky a přínos i rizika ostatních možností. Postup se proto liší člověk od člověka a rozhoduje o něm pracoviště léčby bolesti.
Jak dlouho může úleva trvat
Účinek je dočasný, protože nervová tkáň se může regenerovat. FN Ostrava u svých pacientů uvádí očekávaný efekt přibližně šest až devět měsíců. Není to však záruka pro každého a intenzita i délka úlevy se mohou lišit podle typu bolesti a ošetřeného nervu.
Po zákroku proto zůstává důležitá navazující péče, například přiměřený pohyb, rehabilitace nebo další léčba doporučená odborníkem.
Možná rizika a omezení
Kryoneurolýza je miniinvazivní výkon, nikoli bezriziková procedura. NHS upozorňuje zejména na krvácení, infekci, přímé poranění nervu, přechodné zhoršení bolesti a při ošetření blízko povrchu také otok, puchýře či poškození kůže. Po výkonu může být ošetřovaná oblast přechodně necitlivá nebo citlivá.
Před zákrokem sdělte lékaři všechny užívané léky, zejména přípravky ovlivňující srážení krve, a alergie. Léky sami nevysazujte. Pracoviště vám dá konkrétní pokyny k přípravě, doprovodu i režimu po výkonu.
Kdy bolest řešit bez odkladu
Nová silná bolest, bolest po úrazu, horečka, nevysvětlitelná slabost, ztráta citlivosti nebo porucha hybnosti vyžadují rychlé lékařské posouzení. U bolesti zad vyhledejte okamžitou pomoc také při poruše močení či stolice nebo ztrátě citlivosti v oblasti genitálií a konečníku.
Nejčastější otázky
Je kryoablace totéž jako přikládání ledu?
Ne. Jde o cílený lékařský výkon, při němž se kryosonda zavádí k přesně určenému nervu. Domácí chlazení nemůže tento zákrok nahradit.
Zničí zákrok nerv natrvalo?
Cílem kryoneurolýzy je dočasně omezit vedení bolestivých signálů. Nerv se může postupně obnovit, a proto se může vrátit i bolest.
Je metoda vhodná pro každou chronickou bolest?
Ne. Záleží na příčině bolesti, konkrétním nervu, předchozí léčbě i celkovém zdravotním stavu. Vhodnost posuzuje specialista léčby bolesti.
Lze po výkonu hned řídit?
Řiďte se pokyny pracoviště. Některá zařízení požadují doprovod a nedoporučují řídit bezprostředně po výkonu, zejména podle použitého znecitlivění a rozsahu zákroku.
Doporučení na závěr
Kryoablace může být jednou z možností léčby přesně určené chronické bolesti, pokud konzervativní postupy nestačí. Nejde o univerzální ani zaručené řešení. Ptejte se specialisty na očekávaný přínos, rizika, délku účinku a navazující rehabilitaci právě ve vašem případě.
