Parodontitida je zánětlivé onemocnění tkání, které drží zub v čelisti. Zpočátku nemusí bolet, ale bez léčby může vést k ústupu dásní a kosti, viklání a ztrátě zubů. Krvácení dásní, přetrvávající zápach z úst nebo uvolňování zubů proto patří k zubaři, ne jen k výměně zubní pasty.
Stručně řečeno
- Parodontitida vzniká z neléčeného zánětu v okolí zubů, na němž se podílí bakteriální plak a reakce organismu.
- Varovné je krvácení, otok, ústup dásní, zápach z úst, změna skusu nebo viklání zubů.
- Diagnóza vyžaduje vyšetření dásní a podle potřeby rentgen; samotná fotografie ani CBCT nejsou automaticky nutné u každého.
- Léčba odstraňuje plak a zubní kámen pod dásní a pokračuje dlouhodobou domácí péčí a kontrolami.
Zánět dásní a parodontitida nejsou totéž
Gingivitida je povrchový zánět dásní. Projevuje se zarudnutím, otokem a krvácením a při včasném odstranění plaku může být vratná. Když zánět postupuje hlouběji, narušuje vazivo a kost kolem zubu. Tehdy mluvíme o parodontitidě.
Poškozená kost se sama běžným čištěním neobnoví, ale správná léčba může infekci a zánět dostat pod kontrolu a další zhoršování výrazně zpomalit nebo zastavit. Čím dříve se nemoc zachytí, tím větší je šance udržet vlastní zuby.
Jaké příznaky nepřehlížet
- krvácení při čištění nebo jídle,
- červené, oteklé nebo citlivé dásně,
- ústup dásní a zuby, které vypadají delší,
- přetrvávající zápach nebo nepříjemná chuť v ústech,
- citlivost, bolest při kousání nebo změna skusu,
- viklání či posun zubů,
- hnis nebo hlubší prostory mezi zubem a dásní.
Časná parodontitida může probíhat téměř bez bolesti. Pravidelné preventivní prohlídky proto mají význam i tehdy, když člověk žádné výrazné potíže necítí.
Kdo má vyšší riziko
Základním spouštěčem je dlouhodobě neodstraňovaný plak, který může ztvrdnout v zubní kámen. Riziko a průběh ovlivňuje také kouření, cukrovka, některé léky, hormonální změny, genetická dispozice a schopnost pravidelně pečovat o ústa. Kouření navíc může krvácení maskovat a zhoršuje výsledky léčby.
U lidí s cukrovkou je vztah obou nemocí obousměrný: hůře kompenzovaná cukrovka zvyšuje riziko a závažnost parodontitidy a aktivní parodontitida může ztěžovat kontrolu glykémie. Proto je důležitá spolupráce zubního a ošetřujícího lékaře.
Co víme o souvislosti s celkovým zdravím
Výzkum nachází souvislosti mezi parodontitidou a některými srdečně-cévními či metabolickými nemocemi. To ale neznamená, že zánět dásní sám přímo způsobí infarkt nebo cukrovku. Část rizik, například kouření, věk nebo diabetes, je společná pro více onemocnění.
Léčba parodontitidy je důležitá kvůli zdraví úst a u lidí s cukrovkou může být součástí lepší celkové péče. Nemá však nahrazovat léčbu krevního tlaku, cukrovky, srdce ani jiné nemoci.
Jak probíhá vyšetření
Zubní lékař nebo dentální hygienista zkontroluje dásně a speciální sondou změří hloubku prostoru kolem zubů. Hodnotí krvácení, viklavost, ústup dásní, množství plaku a zubního kamene. Rentgenové snímky mohou ukázat úbytek kosti.
Rozsah zobrazování se volí podle nálezu. Trojrozměrné CBCT není automatickým prvním vyšetřením pro každého pacienta a používá se tehdy, když může přinést důležitou informaci navíc.
Léčba krok za krokem
Základem je naučit se účinně čistit zuby i mezizubní prostory a odstranit profesionálně plak a kámen nad dásní i pod ní. Hloubkové čištění kořenových povrchů může být rozděleno do více návštěv a podle potřeby provedeno v místním znecitlivění.
Po úvodní léčbě následuje kontrola výsledku. U přetrvávajících hlubokých chobotů může být potřeba péče parodontologa, další nechirurgická léčba nebo operace dásní. Antibiotika nejsou automatickou součástí každé léčby a rozhoduje o nich zubní lékař podle konkrétní situace.
Extrakce se zvažuje u zubů, které už nelze spolehlivě zachránit. Není pravda, že při pokročilém nálezu musí automaticky ven všechny postižené zuby nebo že lze vždy okamžitě zavést implantát. Nejprve je potřeba dostat zánět pod kontrolu a vytvořit individuální plán.
Co můžete dělat doma
- čistěte zuby dvakrát denně fluoridovou pastou,
- každý den čistěte mezizubní prostory pomůckou správné velikosti,
- nechte si techniku i velikost mezizubních kartáčků zkontrolovat odborníkem,
- pokud kouříte, požádejte o podporu s odvykáním,
- při cukrovce dodržujte léčbu a informujte zubního lékaře o výsledcích i lécích,
- docházejte na kontroly v intervalu stanoveném podle rizika, ne podle univerzálního počtu návštěv.
Speciální pasta nebo ústní voda samy neodstraní kámen pod dásní ani nenahradí odborné ošetření. Mohou být pouze doplňkem plánu doporučeného zubním lékařem.
Nejčastější otázky
Je parodontitida dědičná?
Genetická dispozice může ovlivnit náchylnost a průběh, nemoc ale nevzniká pouze dědičností. Důležité jsou plak, kouření, cukrovka, domácí hygiena a pravidelná odborná péče.
Může se objevit i u mladého člověka?
Ano, onemocnění dásní není omezeno na vyšší věk. U dětí a dospívajících je častější zánět dásní; rychle postupující nebo závažná parodontitida vyžaduje včasné odborné vyšetření.
Stačí chodit na dentální hygienu?
Profesionální čištění je důležité, ale musí navazovat na diagnózu, domácí péči a kontroly zubního lékaře. U hlubších chobotů nebo úbytku kosti může být nutná cílená parodontologická léčba.
Lze viklající se zub vždy zachránit?
Záleží na množství zbývající kosti, hloubce zánětu, zatížení zubu a dalších okolnostech. Prognózu může určit až vyšetření; včasná léčba možnosti zachování zubu zvyšuje.
Doporučení na závěr
Pokud vám dásně opakovaně krvácejí, ustupují nebo se zub začíná viklat, objednejte se k zubnímu lékaři. Nečekejte na bolest a nespoléhejte jen na „pastu na parodontózu“. Přineste seznam léků a informaci o cukrovce, kouření či plánovaném větším lékařském zákroku.
