Jak mléko prospívá našemu zdraví

Ráno si přidáme několik ml mléka do kávy, v poledne přijímáme mléko při obědě například v zákusku, a večer je zdrojem mléka sýr v obalovaném chlebu. Pokud bychom spočítali, jak vysoká je denní konzumace mléka a mléčných výrobků, zjistili bychom, že v průměru to není málo. U mužů je to 248 g denně, u žen 227 g denně.

Častý výskyt mléka v našem jídelníčku není žádná náhoda, je to spíše výsledek evolučního vývoje. Zatímco kojenci získávají velkou část živin z mateřského mléka, ztratila primárně většina lidí jako dospělí schopnost zpracovat v mléce obsažený cukr laktosu. V Evropě se časem prosadila varianta, díky které také relativně mnoho dospělých může ještě mléko pít. Mléko je bez laktosy a odborný termín pro nesnášenlivost mléka je laktosová intolerance. V Africe nebo Asii nesnáší mléko velmi mnoho lidí. Po jeho požití trpí trávicími těžkostmi.

Mléko obsahuje vysoce hodnotný bílek

Ve prospěch mléčných výrobků hovoří především látky v něm obsažené. Mléko obsahuje kvalitní bílkovinu. Kvalitní, vysoce hodnotná znamená, že obsahuje pro člověka důležité aminokyseliny. Kromě toho může člověk mléčné bílkoviny dobře zužitkovat.

K tomu jsou  mléčné produkty bohatým zdrojem vitamínu B2, který tělu pomáhá zužitkovat glukózu, a vitamínu B12, který podporuje krvetvorbu a látkovou výměnu. Dále mléko obsahuje jod, zinek a vápník.

Reklama

Vápník je důležitý pro stavbu kostí. To ví snad už malé dítě. Ovšem předcházet řídnutí kostí neboli osteoporóze, by měl člověk už jako dítě a v mládí tím, že bude přijímat právě dostatek vápníku. Ve stáří je dostatečný příjem vápníku rovněž velmi důležitý. Co ovšem člověk v mládí takříkajíc propásne, se nemusí ve stáří jednoduše dohonit. Kromě toho už dnes ví, že vedle správné stravy je rovněž pravidelný pohyb rozhodující faktor pro předcházení odbourávání kostí.

Jsou mléčné výrobky dobré pro srdce a tělní oběh?

V pozorovacích studiích potvrdili výzkumníci, že lidé, kteří pravidelně přijímají v normálním množství mléčné výrobky, a to asi 200-300 g denně, jsou řidčeji postiženi diabetem 2. typu, hypertenzí a dalšími nemocemi kardiovaskulárního systému. Proč tomu tak je, ovšem není ještě dostatečně vysvětleno. 

Nejčastěji je mléko v ČR kravího původu. Ovčí a kozí mléko má nejen intenzívnější chuť, ale liší se částečně také v obsahu látek. Ovčí mléko obsahuje 94 kilokalorií na 100 g. Má značně vyšší obsah energie než mléko kravské. Obsahuje také více vápníku a vitamínu B2. Kozí mléko má 67 kca/100 g. Je bohatší na fosfor a draslík.